Aurea Rosa - chovatelská stanice / golden retriever kennel

6.-7.10 2012 Mezinárodní soutěž retriverů 2012

Proběhla uplynulý víkend v Hrádku u Rokycan. S Dorris jsme se na tuto vrcholnou akci kvalifikovali z minulého roku po úspěšném absolvování Mezinárodních všestranných zkoušek pro retrievry o Pohár prezidentky RK CZ.

Společně s námi nastoupilo celkem 19 retrieverů nejen z České republiky. V pátek večer proběhlo rozlosování, kde jsem si vylosovala los číslo 6, tedy začínali jsme ve skupině. Naše pětičlenná skupina druhý den ráno nastoupila na "malý les", všechny disciplíny naše Dorinka zvládla bez jedinného zaváhání.Po poledním občerstvení jsme se přesunuli na vodní disciplíny. Taktéž vše bezchybně a tak sobotní den jsme zakončili s plným počtem bodů.

Druhý den nás jako první čekal "velký les", tzn. barva včetně následování. Musím podotknout, že již od nočních hodin lilo a lilo. Nejen nervozita, ale i zima a déšť nám nepřidal na dobré náladě.
Dorince jsem šeptala do ouška: "Dorčo, je to Tvoje poslední barva v životě, tak snad ji společně zvládneme". Asi jsem Dorris nedomluvila dost jasně, jedním slovem jsem měla pocit, že barvu jde poprvné a nikoliv již po několikáté a vlastně naposledy. V předchozím roce za tuto disciplínu obdžela velkou pochvalu od rozhodčích, kdy nesešla ani o píď. Onesli jsme si také ocenení NEJLEPŠÍ PRÁCE V LESE.

Je pravdou, že po barvě v lese nezbylo díky vytrvalému dešti zhola nic a tak to i při dosledu vypadalo. Dorinka šla nejistě a vedla mě tak, jakoby hledala ztracené klíče. Po 4 odtroubení a sejití ze stopní dráhy bylo jasné, že dál již v soutěži nepokračujeme.

Mrzelo mne to, ale tak to bývá, pes není stroj a důvod proč srnce nedohledala ví jen sama Dorča.
Jedno pozitivum to mělo, mohli jsme z toho nečasu , zcela promoklí, odejít do hospůdky a v teple čekat na ostatní soutěžící.

O náročnosti těchto dvoudenních zkoušek svědčí i to, že z 19ti startujících zkoušky dokončilo 16, z toho v první ceně pouhých 5.

Celá soutěž byla organizátory výborně připravená, rozhodčí posuzovali korektně, přísně a spravedlivě. Mezi námi vůdci panovala příjemná sportovní atmosféra.

Při cestě domů nás společně s Libuškou, spolucestující a startující taktéž na soutěži, přepadla tak trochu nostalgická nálada. Naše retrívří holky mají vlastně již vše za sebou a jednalo se o poslední oficielní zkoušky, které absolvovaly. Zavzpomíali jsme na naše začátky, na to, jak nás naše holčičky občas i potrápily. Na zkouškovou atmosféru, na všechny známé a kamarády, které bychom vlastně ani jinak a jinde nepoznaly.

Za sebe mohu říct, že Dorris svoje kvality prokázala na mnoha zkouškách s vynikajícím výsledkem.
Teď už nás čeká jen praxe, kde podzim budeme aktivně trávit na honech při dohledávce drobné zvěře.

Pokud půjde vše tak jak má, tak čekají Dorinku v příštím roce poslední mateřské povinnosti. Přála bych si z tohoto posledního vrhu ponechat si holčičku, která půjde ve šlepějích své maminky a bude mi dělat stejnou radost, jako to dokázala a vlastně stále dokazuje naše DORRIS

Dorris nese úlovek

A kačenku z vody